Návrat z dvoudenního putování trochu urychlil ranní déšť. I přesto se povedlo všechny suchou nohou dopravit do královského města a případné nedokonalosti v podobě mokrých bot jsme vyřešili v královské sušárně už hravě. Po nekonečném vybalování a umývání všeho, co bylo při vaření zašpiněno, mohla následovat radost z toho, že je královská kuchyně zase ve střehu. Segedínský guláš odstartoval velkolepé hody a měl posilnit všechny z šlechtice na odpolední rytířské turnaje. 

V několika kláních bylo testováno, jestli všichni umí házet oštěpem, střílet vzduchovkou, jestli se nezaleknou ani luku, šípu a hlavně běžícího kance. Nezalekl se jediný rytíř a král tak dostal jasnou zprávu o tom, že jsou všichni jeho příznivci oddáni a věrni tak, jak nejlépe dovedou. 

Královská kuchyně, koupelna, i postel není k dispozici v době války 24 hodin denně. Právě proto, abychom naše rytíře připravili na závěrečné bojové tažení a nepodcenili jejich dokonalou přípravu, byli vyslání mimo královské město. Všechno startovalo dlouhým balením. Do batohů bylo potřeba zabalit nejen spacák a karimatku, ale také čisté oblečení, kotlík, dostatek potravin i nářadí pro přípravu ohně a postavení přístřešku. 

Při královské kontrole ve večerních hodinách, všechno vypadalo přesně tak, jak mělo. Stačilo už dojíst jen opečené buřty a vyrazit na kutě.

Ubránit hrad nejde jen holýma rukama. Obrana musí být silná! Dopoledne proto bylo potřeba vyrobit co největší počet mečů. Ihned potom, co se každý šlechtic vybavil a obrnil, vyrazil na hradby na svou první hlídku. Odpoledne bylo věnováno královskému tažení, které mělo pomoct nejen prozkoumat stav na hranicích našeho království, ale především připravit všechny na nejhorší situace, které by je v boji mohli potkat. Nutné bylo slanit z velkého kopce k potoku, přeplavat řeku i trefit kance v lesích. Žádný ze šlechticů všechno zvládl a každý z královských rodů ukázal, že je připraven na to společně dobýt svět. 

Díky tomu, že se potvrdila naše očekávání, mohl večer patřit balení na dvoudenní cestu mimo královské město. Přespání v přírodě jako poslední zkouška odvahy totiž začíná už v pondělí. 

Ještě jedna maličkost ale přerušila klidný spánek. Ještě před půlnocí se ocitl v nesnázích naše dvorní dáma, které se rozsypala její obrovská příruční taška plná nezbytností. Nemohli bychom si říkat šlechtici, kdybychom nevyrazili na pomoc. Komu by se přece nechtělo lézt ve tmě v trávě a hledat skleněnky, stuhy, perly a jiné nutnosti.

Výdaje na nákup zbraní a munice nejsou malé a král proto musel každý nákup pořádně zvážit. Povolal tedy v dopoledních hodinách své šlechtice, aby mu pomohli s vytvořením nákupní strategie. Jejich úkolem bylo navštívit všechna prodejní místa zlata, stříbra, nebo třeba diamantů. V každé minutě se ale mohl změnit kurz a s ním samozřejmě i cena za prodávané a kupované suroviny. Jednoduše obchodování v pravém slova smyslu.

Zátěž pro mozkové buňky musela být vystřídaná zábavou. Odpoledne tedy bylo věnované tradičním talentovaným hrám zvaným Zlaté kuře. Královská rodina se tak mohla kochat tancem, zpěvem i divadelním představením našich dvořanů a jásala z toho, kolik talentovaných lidí, na svém panství má.

Zábava byla správně nastartovaná a nebyl jediný důvod ji ukončovat a tak to byl právě královský bál v disco rytmech, který celý den zakončil.