Zpátky do současnosti a ještě dál

Všechno dneska začalo večerkou, pokračovalo zvesela opékáním buřtů, diskotékou a večeří. No a jestli si myslíte, že vtipkujeme, ani náhodou. Faraona jsme naštvali v současnosti a i když jsme poklad v minulosti už skoro měli, osud s námi opět zatočil. Celý den jednoduše běžel pozpátku a my se tomu museli tak trochu přizpůsobit. I tak jsme si den užili na maximum. Protože to vypadalo, že si dnešek užijeme bez faraonovy rány, dopoledne se rozhodly děti vystrojit pouť. Všichni jsme tak mohli navštívit všemožné kosmetické salóny, věštírny i střelnice. Odpoledne jsme pak na oplátku vytvořili pouť my pro děti a tak se smažily langoše i koblížky, ze všech koutů hrála hudba, vystřelovaly se růže a obchod s barem, kde bylo možné utratit všechny táborové peníze, se ani na vteřinku nezastavil. Večer se čas konečně srovnal, a když jsme si museli zavolat místo nástupu rozcvičku, pochopili jsme, že jestli chceme vážně faraona usmířit, je čas mu vrátit poklad. Takže hop, hop a ještě jednou zavolat bohy, požádat je o druhou souřadnici k pokladu, najít poklad, radovat se z pokladu, vrátit poklad faraonovi a hotovo. No uff, ještě že už to bylo za námi a nakonec se z faraona vyklubal i docela prima parťák. Uznal chybu a i když si část pokladu vzal, ať má klidné věčné spaní, zbytek nám nechal jako starým dobrým přátelům! A když už jsme zachránili zase tak trochu svět, pořádně jsme to oslavili večerní tancovačkou.