Ubránit hrad nejde jen holýma rukama. Obrana musí být silná! Dopoledne proto bylo potřeba vyrobit co největší počet mečů. Ihned potom, co se každý šlechtic vybavil a obrnil, vyrazil na hradby na svou první hlídku. Odpoledne bylo věnováno královskému tažení, které mělo pomoct nejen prozkoumat stav na hranicích našeho království, ale především připravit všechny na nejhorší situace, které by je v boji mohli potkat. Nutné bylo slanit z velkého kopce k potoku, přeplavat řeku i trefit kance v lesích. Žádný ze šlechticů všechno zvládl a každý z královských rodů ukázal, že je připraven na to společně dobýt svět. 

Díky tomu, že se potvrdila naše očekávání, mohl večer patřit balení na dvoudenní cestu mimo královské město. Přespání v přírodě jako poslední zkouška odvahy totiž začíná už v pondělí. 

Ještě jedna maličkost ale přerušila klidný spánek. Ještě před půlnocí se ocitl v nesnázích naše dvorní dáma, které se rozsypala její obrovská příruční taška plná nezbytností. Nemohli bychom si říkat šlechtici, kdybychom nevyrazili na pomoc. Komu by se přece nechtělo lézt ve tmě v trávě a hledat skleněnky, stuhy, perly a jiné nutnosti.