Blog 2020

Zpátky do současnosti a ještě dál


Všechno dneska začalo večerkou, pokračovalo zvesela opékáním buřtů, diskotékou a večeří. No a jestli si myslíte, že vtipkujeme, ani náhodou. Faraona jsme naštvali v současnosti a i když jsme poklad v minulosti už skoro měli, osud s námi opět zatočil. Celý den jednoduše běžel pozpátku a my se tomu museli tak trochu přizpůsobit. I tak jsme si den užili na maximum. Protože to vypadalo, že si dnešek užijeme bez faraonovy rány, dopoledne se rozhodly děti vystrojit pouť. Všichni jsme tak mohli navštívit všemožné kosmetické salóny, věštírny i střelnice. Odpoledne jsme pak na oplátku vytvořili pouť my pro děti a tak se smažily langoše i koblížky, ze všech koutů hrála hudba, vystřelovaly se růže a obchod s barem, kde bylo možné utratit všechny táborové peníze, se ani na vteřinku nezastavil. Večer se čas konečně srovnal, a když jsme si museli zavolat místo nástupu rozcvičku, pochopili jsme, že jestli chceme vážně faraona usmířit, je čas mu vrátit poklad. Takže hop, hop a ještě jednou zavolat bohy, požádat je o druhou souřadnici k pokladu, najít poklad, radovat se z pokladu, vrátit poklad faraonovi a hotovo. No uff, ještě že už to bylo za námi a nakonec se z faraona vyklubal i docela prima parťák. Uznal chybu a i když si část pokladu vzal, ať má klidné věčné spaní, zbytek nám nechal jako starým dobrým přátelům! A když už jsme zachránili zase tak trochu svět, pořádně jsme to oslavili večerní tancovačkou.



Když se bohové hádají a pak se usmiřují


Začít ráno hádkou tří bohů bylo poněkud šokující. Zjevila se nám bohyně Tefnut, bůh Horus i Thovt a každý si přál řádně uctít. Hádali se mezi sebou jako šílení, jestli je víc, lvice, holub, nebo opice. Nakonec nám jen pohrozili, že jestli neukážeme, že jsme jejich dobroty hodni, máme se na co těšit. Každý bůh ve spojení s jednou zkouškou zaměstnal celý náš den. Všechny týmy museli prokázat moudrost při luštění šifer, únikové hře, i stavbě pyramid až k nebesům. Pyramidy byly dokonce tak stabilní, že je ani Tefnutina rána v podobě krupobití nevyvedla z míry. Když bohové pochopili, že jsme schopní a o usmíření faraona nám opravdu jde, usmířili se i mezi sebou a jako velkolepé 12 členné uskupení bohů, nám slíbili svou pomoc. No a to se muselo řádně oslavit - a jak jinak, než tancem! Disko, disko, disko!



Smrt prvorozených odvrácena


Zavolat po ránu nástup přineslo nečekané odhalení. Nebyli jsme totiž kompletní. Z každého týmu byl odcizen jeden člen a až při příchodu bohyně Renenet jsme pochopili proč. Faraon na nás seslal ránu v podobě smrti prvorozených. Protože ale bohyně pochopila, že v loupeži pokladu nejsme úplně právem, dala nám hodinku času na nález našich odcizených. Naštěstí se všichni našli a faraonovu ránu jsme tak odvrátili. Odpoledne jsme pak v rámci vyhlášení vítězství nad další ranou faraona mohli k poctě boha Ptaha vyhlásit závody vozatajů. Družiny v podobě 3 koní a vozataje si daly 8 závodních kol a všichni to zvládli s přehledem. Večer patřil zábavě ještě větší. Jako už každý rok jsme měli tu čest pohlédnout na naše táborové talenty a fandit jim v souboji Sázavské kuře o pečené kuře.



Loupež našich diamantů a odveta pro falešného faraona


Že hledáme poklad, který je třeba faraonovi vrátit víme, že ale budeme hledat i maličký zbytek diamantů, které pravidelně rozdáváme dětem jako platidlo, to jsme netušili. Hned ráno jsme ale pochopili, že to bude vyrovnaný boj. Hned v průběhu dopoledne se nám ozval bůh času Hah, který nám slíbil pomoc, jen na nás tak trochu neměl čas. A samozřejmě měl přání, které jsme mu museli splnit. Dát dohromady velkolepé umělecké dílo, které bylo rozházené po lese a rozstříhané na 50 kusů byla tedy docela fuška, ale šlo to. V ten moment se ale probral i náš faraon a byl tak rozčilený další loupeží, že se rozhodl okamžitě proměnit ukradený lup v kámen. A taky se rozhodl jít po lupiči, který se samozvaně pojmenoval Věčný faraon tvrdě pátrat. Už o poledním klidu bylo jasno. Lupič se sice nepřiznal, ale rozhodl se pohrozit, že místo aby diamanty vrátil vedení, které diamanty pravidelně dětem rozdává, vrátí ho dětem. V tomhle ohledu ale vedení nic proti. Jaké bylo ale zklamání lupičů, když ve své skříni najednou objevili jen nehodnotnou hroudu kamení. Rozlícený faraon hned podle několika indicií odhalil lupiče, ale před vyřčením trestu se najednou odmlčel. Naši archeologové tedy mohli vyrazit na průzkum terénu a odhalovat tajemství starověkého Egypta. A co znamenal průzkum terénu? Jedna otázka, 4 možné odpovědi, které každá znázorňují jednu možnou cestu, kterou je možné pokračovat. Jen jedna je ale správná. Když se po průzkumu na nástupu objevili všechny národy na nástupu, promluvil na nás opět faraon a obvinil dva lupiče, ty vyslal na cestu pokání a jen po jejich návratu slíbil proměnu kamení opět v diamant.